Jak mluvit, aby vám ostatní opravdu naslouchali?

"Jak mluvit, aby vám ostatní naslouchali a nejen přikyvovali, zatímco v duchu řeší, co bude k večeři?"
Jako lektorka mám vytříbenou jednu schopnost: dokážu poznat, kdy mě lidé opravdu poslouchají – a kdy jen trénují svůj "poslouchací obličej". (To je ten výraz, co vypadá jako zájem, ale ve skutečnosti znamená "Kéž bys to zkrátila na tři slova, protože můj mozek už balí na víkend.")
Jak jste na tom vy? Mluvíte, sdělujete, přesvědčujete, snažíte se… a reakce? V lepším případě vlažné "jo, jo…", v horším případě telefon v ruce. A přitom přece máte co říct! Tak kde je chyba? Pojďme se na to podívat. Mluvit tak, aby vás opravdu slyšeli, je dovednost. A dobrou zprávou je – dá se naučit. A tou špatnou - nikdo to za vás neudělá. Jdeme na to?
1. Mluvte s hlavou... ale hlavně se srdcem
Nejde jen o to, co říkáte. Jde o to, jak to říkáte.
Když mluvíte jen "hlavou", můžete znít jako teta Wiki (Wikipedie). Když ale přidáte emoce, příběh nebo vlastní prožitek, lidé se napojí. Mozek miluje příběhy – a srdce? To miluje autenticitu. Využijte toho. Zkuste místo "Podle výzkumu XY…" říct "Víte, co mě opravdu překvapilo, když jsem toto zjistila?". Hned máte pozornost.
Miluji příběhy a příklady ke každé oblasti, kterou rozvíjíme a někdy je pro mě opravdu náročné vybrat jen některé příklady, protože mám tendenci předat toho našim posluchačům co nejvíce. Takže si vědomě opakuji mantru jako v té známé pohádce: "Přiměřeně" :-)
2. Dejte si pozor na "informační smog"
Každý nepotřebuje slyšet celý vývoj vašeho nápadu od prvního brainstormingu až po poslední poznámku v deníku. Opravdu ne? Ne!
Chcete, aby vás lidé slyšeli? Tak mluvte stručně, výstižně a s pointou. Jinak se posluchači v půlce věty ztratí – a myšlenky se jim s nadšením vydají na výlet a máte po parádě :-) Před tím, než něco řeknete, položte si otázku: "Co chci, aby si z toho odnesli?" A držte se tohoto cíle.
A co když jste v roli posluchače? Vypravěč začal od "prababičky", vytunil to tempem uspávače hadů a navíc je to váš šéf nebo důležitý klient? Popožeňte rozhovor kupředu. Otázkami k věci :-) Funguje to! Jinak riskujete, že vypnete, usnete nebo naštvete vypravěče dopovídáním jeho vět a myšlenek a to opravdu váš šéf ani klient zažívat nechce :-)
3. Dýchejte, odpočívejte, neumlaťte posluchače slovy
Největší nepřítel poslechu? Monolog bez tečky.
Lidé vás slyší víc, když jim dáš čas. Pauza není chyba – je to prostor pro dopad myšlenky. A když občas položíte otázku nebo se nadechnete (jo, i to pomáhá!), děláte z monologu dialog. Klidně řekněte "Zní to složitě?" nebo "Jak to máte vy?". A najednou – zázrak! – pozornost se vrací.
O tom bych mohla hodně vyprávět :-) Když dostanu prostor na firemní akci 30 min na téma, které si zaslouží půl dne, to se musím vědomě krotit, abych se svým nadšením nezahltila posluchače rychlostí a zároveň nepřekonala světový rekord v počtu slov na jeden nádech. Takže opět přichází ke slovu oblíbená mantra: "Přiměřeně" publiku a tématu.
4. Když ti na tom záleží, dej to znát
Jestli chcete, aby vás druzí slyšeli, musíte nejdřív slyšet sami sebe. A věřit tomu, co říkáte. Nejde o dokonalý projev, ale o vnitřní soulad. Když mluvíte z přesvědčení a s opravdovým záměrem, lidé to velmi dobře vycítí. A jsou ochotnější poslouchat – protože cítí, že to má smysl. Nadšení a přesvědčení v kombinaci s vaší jedinečností a přirozeností dělají divy. Lidé vám budou s radostí naslouchat.
Mluvení není jen přenos dat z úst do uší. Je to vztah. A každý vztah se tvoří přítomností, zájmem a odvahou. Tak se nebojte mluvit. Mluvte s jasností, lidskostí a vaší jedinečnou jiskrou. A hlavně – mluvte tak, jak chcete být sami slyšeni.
A pokud chcete tuto dovednost rozvíjet víc – ozvěte se. Víme, jak na to. 😉